Odpovědi

na často kladené dotazy u výzvy I. Vysokorychlostní internet z OP TAK

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Pokud operátor narazí při přípravě projektu na problémy ze strany samospráv, kam se má obrátit o pomoc?

Ano, MPO zřídilo také pro tyto situace projekt Broadband Competence Office (BCO), který lze požádat o spolupráci. Kontakty lze nalézt na webu https://www.bconetwork.cz .

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024 

  1. Mohu využít síť páteřního propojení (backhaul) zaváděnou aktivitami I. podle článku 52d i k připojení tzv. černých (pokrytých) adresních míst?

Ano, v obcích/ZSJ, které nemají optický BH, lze za využití dotovaného BH budovaného podle Aktivit I. připojovat nepokrytá i pokrytá AM. Budování přístupové sítě je však pro Aktivity I. nezpůsobilým výdajem.

Více informací lze nalézt v bodě (2) kap. 9.3.2.3 a ve sloupci vpravo a v kap. 9.4.2.2 v pravém sloupci v Příloze 2 PpŽP.

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Lze povýšit ZSJ kategorie A na kategorii B?

ZSJ kategorie A nelze povýšit na ZSJ kategorie B.

Povýšit lze pouze ZSJ kategorie AB (tedy takovou ZSJ, ve které se v určitém počtu nacházejí i AM pokrytá na úrovni 30 Mb/s, která ale nejsou pokrytá na úrovni 100 Mb/s). S jejím povýšením se pojí nutnost pokrývat všechna způsobilá AM v dané ZSJ minimálně za podmínek ZSJ kategorie B. Při takovémto povýšení projekt stále obdrží body dle A1 a).

Vždy lze však pokrývat ZSJ (resp. AM) vyšší rychlostí, než je minimální požadovaná a získat tak vyšší počet bodů v kritériu C1 (VKT).

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Jak funguje speciální režim BH?

Pokud příjemce z předchozí výzvy (současný vlastník pomocného backhaulu) umožní alespoň využití dotované fyzické infrastruktury podle zákona 194/2017 Sb. (a/nebo přípolož dle zákona 416/2009 Sb.), může dle toho žadatel o podporu v rámci OP TAK takovou infrastrukturu využít. Způsob a rozsah, jakým síť využije, musí popsat v projektové studii a Příloze 8.

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Co se stane, když všichni operátoři v obci deklarují, že plánovaný backhaul nemají zájem využít? Je možné takový BH zahrnou do projektu?

Ano, je možné i přesto obec k dotovanému BH připojit, pokud žadatel o dotaci doloží odmítavá stanoviska vlastníků existujících pevných a mobilních veřejných přístupových sítí z nichž je patrné, že nemají námitky vůči zavádění dotovaného BH. Měl by však v projektové studii objasnit, z jakého důvodu přesto bude obec připojovat (např. plánuje sám v obci zavést přístupovou síť).

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Co se stane, když se operátor nedostaví na jednání a nepošle žádné písemné vyjádření?

Pokud někteří vlastníci infrastruktury nereagují tak bude dostačující, že žadatel o dotaci doloží svůj záměr na připojení všech existujících pevných a mobilních veřejných přístupových sítí tím, že průkazně včas odeslal pozvánky na společné jednání všem vlastníkům existujících sítí s podklady o podmínkách připojení s prohlášením, že ve stanovené lhůtě konkrétní vlastník nereagoval, případně uvede do zápisu ze společného jednání jeho absenci.

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Postačí dotovaný BH zavést k patě pozemku, na němž se BTS nachází? Nebo je nutné připojit samotnou BTS?

Podpořené přípojné sítě musí umožnit připojení i všech mobilních veřejných přístupových sítí. Pro připojení existujících sítí může žadatel provozovatelům existujících sítí přivést optický BH až do jejich existujících PB, či BTS, nebo umožnit připojení k jinému zaváděnému PB ve vhodném místě za spravedlivých a nediskriminačních podmínek.

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Vysvětlit rozpor mezi body PpŽP 9.4.2.1 (5) a 4.3.2.1 (3) v počtu předávacích bodů (PB) na obec.

Bodem 4.3.2.1 (3) je myšlen výběr/přiřazení takového CO/PB, kterým je obsluhována/pokryta většina AM v dané ZSJ. Takový bod může být společný i pro více ZSJ, nebo naopak se v ZSJ může nacházet více bodů, ale pouze jeden bude projektem v Příloze 8 vybrán pro potřeby navazujících výpočtů jako takový topologicky nejnižší bod, který obsluhuje většinu AM.

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Do kdy je nutné zveřejnit rozsah sítí využitelných pro ostatní projekty (nebudou-li zveřejněny v DTM)?

Pokud žadateli o podporu nebudou informace o infrastruktuře zveřejněny v DTM, měl by údaje o svých sítích a veřejnou nabídku jejich využití zveřejnit jiným způsobem s takovým předstihem (ideálně před zahájením příjmu žádostí), aby nemohl být podezříván, že neumožnil využití jeho infrastruktury za spravedlivých a nediskrminačních podmínek kvůli nezveřejnění údajů. Pokud žadatel o podporu nezveřejní tyto informace před podáním žádosti o podporu, nemůže ani on sám takovouto infrastrukturu využít ve svém projektu.

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Pokud žadatel plánuje jakékoliv prvky sítě realizovat z vlastních zdrojů, tj. nikoliv dotačních. Stačí uvést v odpovídajících částech popisu Projektové studie, jakým způsobem budou tyto prvky umístěny, o jaké prvky se bude jednat a jejich předpokládané parametry, tj. bez vyčíslení těchto výdajů?

Je potřeba vyčíslit i tyto výdaje tak, aby celkové výdaje (CV) projektu obsahovaly výdaje za všechny prvky/položky, které jsou potřebné pro vybudování dané sítě a celkové způsobilé výdaje (CZV) projektu pak odrážely pouze ty výdaje, na které bude požadována dotace.

 

ZVEŘEJNĚNO 16.08.2024

  1. Pokud bude projekt řešen jednou aktivitou, jedním způsobem realizace a jednou technologií, kolik to bude úseků?

V mapových podkladech je nutno vyznačit všechny topologické úseky sítě​.

Pro potřeby Přílohy 8 pokud však bude projekt řešen jednou aktivitou, jedním způsobem realizace i jednou technologií a AM by byla obsluhována z jednoho CO, lze toto považovat za jeden úsek. V Příloze č. 8 by pak byl úsek označen jako CO – AN (access network – pro více AM). Tímto způsobem je možné využít i zástupné body CO a AN (kdy jeden bod CO zastupuje více skutečně využitých CO a kdy jeden bod AN zastupuje celou přístupovou síť ve více ZSJ).

Celkově ale musejí být v Příloze 8 dva úseky (dva řádky), za backhaulovou část POP – CO a za přístupovou část CO – AN.

 

ZVEŘEJNĚNO 22.08.2024, upraveno 29.8.2024

12. Výpočet minimální kapacity BH vychází z poloviny počtu potenciálních přípojek. Zároveň ale operátor musí držet polovinu kapacity pro velkoobchodní partnery. Znamená to, že vypočtenou hodnotu minimální kapacity BH je třeba vynásobit dvěma? Nebo postačuje držet polovinu této kapacity v rezervě?

Pasivní infrastruktura musí být na konci projektu realizována v

  • „plné výši“ pro projekt (vč. rezervy pro růst požadavků, které musí projekt uspokojit v době udržitelnosti)
  • plus rezerva pro VO nabídku, která bude mít alespoň dvojnásobek prvků v porovnání s tím, co bude potřebovat projekt v plné výši sám, a která umožní přístup alespoň třem žadatelům o přístup. Požadavky na počty optických vláken se liší podle Aktivity.

Počet vláken pro rezervu pro VO nabídku pro Aktivitu I. má být dvojnásobek. Pro pomocný BH podle Aktivity II. má být čtyřnásobek. Projekt však musí zajistit takovou rezervu v pasivní infrastruktuře, aby byl schopný nabízet všechny požadované produktu VON nabídky (např. přístup k roštu, kabelovodu, trubky, případně místo v těchto prvcích).

Přenosová disponibilní kapacita CO a PB v Aktivitách I. na konci projektu odrážející se především v aktivních prvcích musí splnit všechny požadavky dle kap. 9.4.2, minimálně však pro polovinu SCOBAM nacházejících se v dané obci podle výpočtu uvedeného v PpŽP 9.4.2.3. Přenosovou kapacitu pro VO nabídku postačí držet v rezervě.

 

ZVEŘEJNĚNO 22.08.2024

13. Odkud žadatelé zjistí, kdo jiný má v obci optický BH? Pokud jde o aktivitu II.

Na webu https://www.verejnakonzultace.cz/i-vyzva-op-tak/ MPO zveřejnilo seznam a zároveň v interaktivní mapě označilo ZSJ (potažmo obce), ve kterých konkrétní podnikatelé vykázali v rámci Elektronického sběru dat k 31.12.2023 možnost nabídky/poskytnutí kapacity svého optického backhaulu.

 

ZVEŘEJNĚNO 22.08.2024

14. Do jaké doby se žadatel o dotaci dozví sdělení, zda bude jeho projekt podpořen či nikoliv?

Každá žádost bude procházet dvěma koly hodnocení, bude záležet na počtu podaných žádostí i kvalitě jejich zpracování. Běžně se stává, že MPO vrací žádosti k dopracování či doplnění. Hodnocení každé podané žádosti proto potrvá několik měsíců až půl roku.

 

ZVEŘEJNĚNO 22.08.2024

15. Etapizace projektů – může být první etapa ukončena i dříve než 06/2027, nebo musí být ukončena právě 06/2027? Může být projekt, který bude končit realizaci před 06/2027, jednoetapový?

Jedna z etap musí být ukončena do poloviny roku 2027, aby mohlo být prokázáno zahájení stavebních prací přinejmenším na 30 % celkového rozsahu projektu. Tato podmínka se neuplatní, pokud bude celý projekt realizován do konce roku 2027. V takovém případě se může jednat i o projekt jednoetapový. Více informací lze nalézt v PpŽP 4.2.

 

ZVEŘEJNĚNO 22.08.2024

16. Cena za zpřístupnění vlastní infrastruktury.

Dobrý den,

v průběhu webového semináře věnovaného I. výzvě OP TAK, který se konal dne 1. srpna, se otevřelo i téma podmínek pro zpřístupnění vlastní infrastruktury, kterou žadatel plánuje využít pro realizaci dotačního projektu, jiným žadatelům. Domníváme se, že s ohledem na nejasně položené otázky, nedostatek času a obecné problémy spojené s on-line komunikací, není odpověď ministerstva jasná a to zejména v otázce nacenění přístupu k již existující infrastruktuře sítě elektronických komunikací.

Podmínky zpřístupnění vlastní infrastruktury jsou popsány v Pravidlech pro žadatele a příjemce z OPTAK – zvláštní část v bodě  6.3.1 Využití vlastní infrastruktury, kde je uvedeno „Pokud žadatel neumožní využití vlastní infrastruktury jinému žadateli o podporu za spravedlivých a nediskriminačních podmínek, nemůže žádat o dotaci, která by využívala tuto jeho infrastrukturu.“.

Podmínky pro zpřístupnění exitující infrastruktury dále popisují Pokyny k veřejné podpoře pro širokopásmové sítě (2023/C 36/01) v článku 5.2.4.3. Využití stávající infrastruktury „Členské státy by měly podporovat podniky, které mají zájem účastnit se soutěžního výběrového řízení s cílem využít jakoukoli dostupnou stávající infrastrukturu. Členské státy by rovněž měly tyto podniky vybízet k tomu, aby poskytovaly podrobné informace o stávající infrastruktuře, kterou v oblasti plánovaného zásahu vlastní nebo kontrolují (86). Tyto informace by měly být poskytnuty včas, aby mohly být zohledněny při přípravě nabídek. Je-li to přiměřené, měly by členské státy s přihlédnutím mimo jiné k velikosti oblasti zásahu, připravenosti informací a dostupnému času stanovit poskytnutí těchto informací jako podmínku pro účast ve výběrovém řízení (87). Tyto informace mohou zahrnovat zejména: a) umístění a trasu infrastruktury; b) typ a současné využití infrastruktury; c) kontaktní místo a d) podmínky jejího užití, jsou-li k dispozici (88).“.

Ani jeden z dokumentu nijak nepopisuje mechanismus nacenění. Z uvedených dokumentů nám plyne, že je třeba splnit podmínku přístupu k síti za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. To obecně  znamená, že vlastník předmětné infrastruktury nabízí své služby všem žadatelům o přístup v stejné situaci (např. požadovaná kvalita, typ služby, množství, délka závazku, atd.) za stejné ceny. V konkrétním případě I. výzvy OP TAK to znamená, že vlastník předmětné infrastruktury při stanovení ceny nerozlišuje mezi různými operátory dle jejich velikosti, vlastnické struktury apod. Vlastník sítě také nemůže rozlišovat při nacenění přístupu podle toho, zda jde o poptávku za účelem realizace dotačního projektu či komerčního projektu (např. uměle nezvyšuje cenu za využití pro dotační projekt). Tzn. jde v zásadě o obvyklé tržní ceny.

Existují však dvě výjimky:

  • Jde o infrastrukturu vybudovanou díky veřejné podpoře, kde se cena určí dle podmínek příslušného dotačního titulu.
  • Cena za využití infrastruktury je stanovena regulátorem trhu ČTÚ např. v důsledku nápravného opatření.   

Výše uvedeným třem možnostem stanovení cen (tržní, dle podmínek dotace, regulační zásah) dle  nás odpovídá i poznámka pod čarou číslo 88 v textu Pokynů k veřejné podpoře „Tak tomu může být zejména tehdy, pokud takové podmínky již existují v důsledku regulačních povinností uložených národními regulačními orgány nebo jinými příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2018/1972, pokud je přístup plánován v předchozím rozhodnutí o státní podpoře nebo pokud je k dispozici komerční velkoobchodní nabídka.“.

Jsou naše předpoklady o třech možnostech stanovení ceny správné?  

 

Dobrý den,

k Vámi uvedeným předpokladům nemáme připomínky.

Na seminářích dne 30. 8. 2024 a 31. 8. 2024 byla nepřesně uvedena informace o podmínkách využití stávající infrastruktury v projektech žadatelů. Spravedlivé a nediskriminační podmínky se týkají poskytování infrastruktury ostatním subjektům (vč. subjektů ve skupině), všem za stejných podmínek. Pokud jde o využití vlastní infrastruktury v majetku přímo žadatele v jeho projektu, zde nelze stanovit/účtovat stejnou cenu pro projekt jako pro ostatní subjekty. Avšak upozorňujeme, že za vlastní infrastrukturu se považuje i infrastruktura podniků ve skupině, kterou může žadatel ze skupiny využít za stejných podmínek jako všichni ostatní žadatelé. Samozřejmě nebyl nikdy požadavek na nulovou cenu.

 

ZVEŘEJNĚNO 13.09.2024

17. Jaká digitální technická mapa (DTM) je pro vyhledávání sítí vhodná?

Pro zobrazování v mapě lze používat přímo DTM krajů, ne mapový portál IS DMVS. Pro větší rozsah prověřovaných území je ideální stáhnout z IS DMVS předpřipravené datové sady v JVF formátu ( https://dmvs.cuzk.gov.cz/portal/vydej-dat ) pro konkrétní obce/kraje (ne polygony) a ve vybraném grafickém nástroji, který umí zpracovávat JVF (viz prezentace z 13.3.2024 https://cuzk.gov.cz/DMVS/O-IS-DMVS/Prezentace.aspx ) zobrazit a dotčené vlastníky/správce/provozovatele oslovit. Stažené JVF soubory pro konkrétní obce lze pak využít jako podklad k případnému prokázání prověření možnosti snižování nákladů. V menším rozsahu je možné využít printscreeny přímo z DTM.

 

ZVEŘEJNĚNO 13.09.2024, UPRAVENO 09.10.2024

18. Jaké sítě jsou vhodné k využití v připravovaných projektech?

Detailně se má prověřovat pouze infrastruktura potenciálně vhodné ke

–           sdílení ze skupiny “Sdílená stavba / objekt technické infrastruktury” a “Elektronická komunikace”;

–           koordinaci dále také všechny záměry vedené v DTM.

 

ZVEŘEJNĚNO 13.09.2024, UPRAVENO 27.9.2024

19. Je nutné doložit znalecký posudek k věcným břemenům (služebnostem)?

Pravidla Výzvy nepožadují doložení znaleckého posudku k prokázání způsobilé výše náhrady za věcná břemena v žádné fázi projektu.

 

ZVEŘEJNĚNO 13.09.2024

20. Kdy se musí prokázat, že je na adresním místě trvalé bydliště?

Aby mohlo být původně nezpůsobilé AM považováno za „OBAM“ podle bodu (2) kapitoly 9.1.6.1 Přílohy 2 Výzvy a připojeno s uplatněním způsobilých výdajů, musí být prohlášení o trvalém bydlišti doloženo již při podání Žádosti o podporu.

 

ZVEŘEJNĚNO 27.09.2024 

21. Jak by měl vypadat dotaz na možnosti využití infrastruktury jiného provozovatele?

Příslušná komunikace ze strany žadatele o využití infrastruktury by měla obsahovat alespoň vztah k dané Výzvě/OP TAK a konkretizovat předpokládaný průběh plánované sítě žadatele.

 

ZVEŘEJNĚNO 09.10.2024 

22. Kdy se musí prokázat přítomnost SE-A (podnik s vysokou mírou digitalizace a SOZ/SOHZ)?

Dokumentaci prokazující přítomnost SE-A by měl mít příjemce na vyžádání k dispozici pro případnou kontrolu na místě pro ta AM, která budou ke kontrole vylosována a na kterých budou v té době poskytovány služby.

 

ZVEŘEJNĚNO 09.10.2024

23. V jakém rozsahu musím umožnit využití vlastní sítě podle kap. 6.3.1 Přílohy 2 Výzvy?

Využití vlastní infastruktury pro Aktivity I. musí žadatel umožnit od POP do CO/PB, pro Aktivity II. od CO níže.

 

ZVEŘEJNĚNO 14.10.2024 UPRAVENO 21.11.2024

24. Kde se nacházejí kontaminované oblasti?

Geografický přehled kontaminovaných oblastí kategorií A1, A2, A3, P3, P4 se nachází na https://www.verejnakonzultace.cz/i-vyzva-op-tak/mapa/ (je nutné v sekci „Mapové podklady“ zakliknou zobrazení „Kontaminované oblasti“), včetně ID této oblasti pro případné ověření možnosti výstavby u Ministerstva životního prostředí. Kontaktními osobami na MŽP jsou Mgr. Lukáš Čermák z oddělení sanací Lukas.Cermak@mzp.gov.cz či ředitelka odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ing. Alexandra Skopcová  Alexandra.Skopcova@mzp.gov.cz. Více informací v bodech (5) a (6) v kap. 4.3.3 Přílohy 2 Výzvy, případně na  https://www.sekm.cz/portal/.

 

ZVEŘEJNĚNO 21.11.2024 

25. Je správní poplatek přímo související s projektem (např. poplatek za vklad do katastru, za vydání ÚR) způsobilý?

Není. Jakékoliv správní poplatky (dle Zákona č. 634/2004 Sb.) jsou nezpůsobilé.

 

ZVEŘEJNĚNO 27.11.2024

26. Je možné si při Žádosti o podporu nenárokovat výdaje na pokrytí celé ZSJ za účelem vyššího počtu bodů?

Ne, toto není možné. Jestliže si chce žadatel zajistit u podávaných projektů vyšší bodové zisky, je jediným možným způsobem snížení požadované míry dotace.