Návody a často kladené dotazy

Návody ke stažení:

Návodka k vyplnění žádosti o podporu v ISKP14+ pro žadatele k výzvě „Vybudování vysokokapacitního připojení I. výzva“ [soubor .pdf]

 

Návodné video k vyplnění přílohy č.8 dotačního titulu NPO

 

 


 

1. Mohu podat žádost o podporu i na adresní místa, která jsou součástí stále probíhajícího III. kola veřejné konzultace? Nemusím čekat na její ukončení a vypořádání?

Projekt můžete podat včetně adresních míst, která jsou předmětem III. kola VK ještě před jejím ukončením a vyhodnocením. Je však nutné počítat s tím, že tato adresní místa mohou být následně vyhodnocena jako nezpůsobilá k dotační podpoře a bude nutné projekt v rámci formálního hodnocení o tato adresní místa ponížit a upravit dle toho rozpočet.

 

2. Mohu upravit již podanou žádost o podporu a adresní místa, která byla součástí III. kola VK, si nově do projektu přidat?

Nikoliv, přidávání adresních míst a tím pádem navyšování rozpočtu v již podané žádosti není možné.

 

3. Co se stane s původním adresními místy, která byla označena jako způsobilá k podpoře v kategorii A (nepokrytá 30 Mbit/s) když jsou nyní součástí jedné ZSJ s adresními místy, která jsou ve III. kole VK a budou jí vyřazená?

Adresní místa kategorie A zůstanou stále jako způsobilá k pokrytí v dané intervenční oblasti za podmínek kategorie A.

 

4. Jakým způsobem musím pokrýt „kombinovanou“ ZSJ?

Pokud ZSJ kategorie A obsahuje i AM podléhající III. kolu VK (tedy AM pokrytá 30 Mbit/s, ale nepokrytá 100 Mbit/s) a žadatel si ji vybere k pokrytí včetně těchto AM, musí všechna vybraná AM pokrýt za podmínek kategorie B. Pokud chce ZSJ pokrývat mimo AM podléhající III. kolu VK, pokryje vybraná AM za podmínek kategorie A.

 

5. Jaká je maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrového řízení, když VŘ organizuji pro více projektů a náklady se mi tak rozpočítávají mezi jednotlivé projekty?

Maximální výše ZV na organizaci jednoho VŘ je 150 tis. Kč, v případě zakázky nad 10 mil. Kč. Tato výše se nemění, ani když je jedno VŘ organizováno pro více projektů dohromady. Platí tedy, že když má žadatel např. podané dva projekty a společné VŘ v hodnotě 21 mil. Kč, výše způsobilých výdajů na organizaci tohoto VŘ je maximálně 150 tis. Kč a žadatel tuto částku poměrově rozpočítá a bude ke každému projektu nárokovat částku odpovídající hodnotě části zakázky pro realizaci daného projektu.

Např. žadatel vyhlásí jedno VŘ pro projekt A a B. Vysoutěžená cena zakázky je 21 mil. Kč, max. možné způsobilé výdaje na organizaci VŘ v tomto případě dle tab. 2 Příl. 1 výzvy činí 150 tis. Kč. Výdaje týkající se projektu A jsou ve výši 14 mil.  a pro projekt B za 7 mil. Kč. Podíl způsobilých výdajů pro projekt A je tedy 66 % a pro projekt B 34 % z vysoutěžené ceny zakázky a stejným procentem bude rozdělena maximální částka na organizaci VŘ. V tomto případě takto:

projekt A 150 tis. Kč * 0,66 = 99 tis. Kč

projekt B 150 tis. Kč * 0,34 = 51 tis. Kč

V rámci jednoho projektu je možné uskutečnit více VŘ za předpokladu, že se nejedná o účelové dělení zakázek. Pokud žadatel organizuje v rámci jednoho projektu tři VŘ, jedno v hodnotě 6 mil. Kč a další dvě za 12 a 15 mil. Kč, může si nárokovat 100 tis. Kč a 2x 150 tis. Kč. Dohromady si tedy v rámci jednoho projektu může žadatel nárokovat 400 tis. Kč za tři VŘ.

Do rozpočtu projektu pak lze uvést buď:

  • položky VŘ, jejichž limit bude odpovídat rozsahu zakázky pouze daného projektu,
  •  nebo položky VŘ s limitem přesahujícím rozsah daného projektu, ale s indikací, že bude VŘ realizováno pro více projektů (předpokladem je, že bude následně výše položky upravena podle skutečného podílu daného projektu).

V obou případech není nutné dokládat hospodárnost.

Více viz bod VI., Příloha 1 – Vymezení způsobilých výdajů.

 

6. Může jeden žadatel (s jedním IČ) podat více projektů do jedné intervenční oblasti?

Ano, může, ale pouze za předpokladu, že se projekty nepřekrývají v žádné ze ZSJ. Projekty jednoho žadatele musí představovat fyzicky oddělené části sítě a nesmí využívat podpořené prvky použité v jiném z projektů.

 

7. Patří do způsobilých výdajů také investice provedené mimo bílé oblasti, které však slouží pro poskytnutí vysokorychlostního připojení právě těchto bílých oblastí?

Ano, patří, pokud slouží pouze k připojení podporovaných oblastí (síť a prvky sítě vedoucí/nacházející se v nepodporované oblasti, ale sloužící pouze k připojení podporovaných „bílých“ oblastí – adresních míst dotčených projektem).

 

8. Co znamená indikátor „Objekty“, který je závazný a povinný k naplnění?

Indikátor „Objekty s nově zřízeným přístupem k sítím s velmi vysokou kapacitou“ znamená počet všech typů adresních míst (OBAM, SOCAM, OVMAM). Tento indikátor je povinný k výběru i k naplnění.

Indikátor „Obydlí s nově zřízeným přístupem k sítím s velmi vysokou kapacitou“ znamená počet přípojek, a to přípojek pouze v kategorii OBAM. Tento indikátor není povinný k naplnění, ale jeho výsledky je nutné vykazovat.

 

9. Jaký dokument je nutno doložit v okamžiku před podpisem Rozhodnutí o poskytnutí dotace, když je pro realizaci projektu vyžadováno povolení záměru?

Žadatel musí doložit, že podal žádost o povolení záměru alespoň k jedné ze základních sídelních jednotek dotčených projektem.

 

10. Je možné podpořit i backhauly a pokud ano, jakým způsobem se vykazují adresní místa u ZSJ, které budou backhaulem připojena. Započítávají se automaticky všechna volná AM v dané oblasti? 

Je podporováno budování přípojné části sítě (backhaul) jednak jako součást přístupové sítě, tak i samostatně v případě, že přístupová síť není schopna zajistit splnění požadavků na cílové rychlosti služeb připojení k internetu nebo požadovaných parametrů VHCN jen proto, že přípojná část sítě má omezenou přenosovou kapacitu, ale ostatní části přístupové sítě plně umožňují poskytování služeb s požadovanými parametry.

V případě budování kompletní přístupové sítě jsou jako projektem pokrytá adresní místa vykazována nově připojená dosud nepokrytá adresní místa příslušného typu v podporovaných oblastech, na nichž bude projektem nově zřízena disponibilní přípojka s požadovanými parametry.

Také v případě budování pouze přípojné části sítě (backhaul) žadatel musí vykázat projektem pokrytá adresní místa připojením dosud nepokrytých adresních míst příslušného typu v podporovaných oblastech, na nichž bude projektem nově zřízena disponibilní přípojka s požadovanými parametry, přičemž musí dbát na celistvost sítě až ke koncovému uživateli již v rámci projektu. To znamená, že samostatnou přípojnou část sítě (pouze backhaul) lze budovat jen tam, kde již žadatel sám vlastní (nebo je smluvním vztahem, uzavřeným během projektu, schopen zajistit využití) již nyní dostatečně kapacitní distribuční a účastnickou síť vedoucí až ke koncovému bodu, tedy na vykázané adresní místo. Vykázat tato adresní místa lze pouze, pokud i u nich projekt zajistí splnění veškerých podmínek pro cílové rychlosti služby, parametry VHCN, velkoobchodní nabídku a tak dále, a to až ke koncovému bodu.

 

11. Co přesně je potřeba doložit, aby se prokázalo, že se na adresním místě nachází socioekonomický aktér a kdy? 

aktualizováno 29.8.2022

Dle bodu 9.1.4 Přílohy 4 – Pravidla pro žadatele a příjemce socioekonomickými aktéry (SE-A) jsou: 

  • orgány veřejné moci (OVM),  
  • veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ)  
  • podniky s vysokou mírou digitalizace. 

Orgány veřejné moci (v Příloze č. 8 označeny jako OVMAM) jsou na konkrétních AM uvedeny, jelikož jsou zařazeny v Registru práv a povinností, není proto nutné jejich přítomnost prokazovat průzkumem. 

Ostatní SE-A (v Příloze č. 8 označeni jako SOCAM) jsou na konkrétních AM uvedeny na základě způsobu využití objektu podle RÚIAN, nicméně zda se na daném AM skutečně socioekonomický aktér nachází, musí být ověřeno průzkumem, který prokáže, zda se na AM nachází buď veřejný nebo soukromý subjekt pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ), případně podnik s vysokou mírou digitalizace.  

Průzkum k SOCAM, která mají být projektem pokryta (vybrána v Příloze č. 8) je třeba doložit nejlépe již při podání Žádosti o podporu, nejpozději však před Rozhodnutím o poskytnutí dotace (RoPD). Pokud před vydáním RoPD nebude průzkum na některá SOCAM dodán, bude nutné tato AM z projektu vyřadit prostřednictvím Žádosti o změnu a adekvátně ponížit dotaci. Tato AM bude možné pokrýt pouze z vlastních finančních prostředků bez využití dotace, a to pouze za podmínky, že jejich počet bude nižší, než počet pokrývaných způsobilých AM v projektu. 

Průzkum musí být průkazný, je tedy nutné alespoň uvést se kterou konkrétní osobou zastupující který konkrétní dotazovaný subjekt na kterém adresním místě bylo vedeno dotazníkové šetření; jaký je právní vztah dotazovaného subjektu k danému AM; kdy, jak a kdo vedl dotazníkové šetření.  

Průzkum k určení podniku s vysokou mírou digitalizace (splnění 7 z 12 kritérií uvedených v DESI Reportu 2019 – Integration of Digital Economy) se provádí u subjektu s právní subjektivitou (s vlastním IČ) – tedy pokud se na SOCAM, které má být projektem pokryto, nachází pouze pobočka/provozovna podniku bez vlastní právní subjektivity, musí daná kritéria splnit subjekt, jehož je pobočka/provozovna organizační součástí. 

 

12. Lze využít v minulosti vydané územní rozhodnutí na oblast, jejíž součástí je nyní podporovaná ZSJ, ale i nepodporovaná ZSJ? 

Ano, lze. Úkony spojené s podáním žádosti o územní rozhodnutí není možné považovat za právně vymahatelný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, nejsou tak porušeny povinnosti vyplývající z článku 6 GBER týkající se motivačního účinku.

 

13. Pokud bychom se v rámci našich žádostí primárně zaměřených na pokrytí adresních míst v oblastech A a B zavázali k pokrytí dotačních adres SE-A v oblasti C (např. škola) přípojkou s parametry 1/1 Gbit  s velkoobchodním přístupem ovšem v plné výši na naše náklady bez nároku na dotaci, jak rozsáhlé podklady bude třeba v rámci žádosti předložit? Postačilo by v textu: identifikace subjektu a adresy, popis technologie pro připojení a způsob připojení k páteřní síti? A v mapových podkladech označení adresy? Tzn. bez povinnosti předložit na mapě zakreslení přípojky, backhaulu apod.? 

Daná AM v ZSJ kategorie C budou muset být, spolu s ostatními způsobilými pokrývanými AM, vykázána do indikátoru „Objekty s nově zřízeným přístupem k sítím s velmi vysokou kapacitou“ a dále budou tato AM vyplněna do přílohy č. 8 Výzvy. Tím pádem za jejich pokrytí obdržíte body za část A1, tak i v části C1. Do výpočtu celkových způsobilých výdajů projektu (a při vyplnění této hodnoty do přílohy č. 8) však výdaje na pokrytí těchto AM nebudete zahrnovat. V podnikatelském záměru bude zároveň uvedeno, jaká konkrétní AM (potažmo ZSJ) jsou pokrývána za vlastní finanční prostředky bez využití podpory (například i spolu s nezpůsobilými – nepokrytými AM) a nebude tak třeba na tato AM v projektové studii vypracovávat mapové podklady podle kap. 8.1 Osnovy PS, ale postačí pouze Schéma topologie podle kap. 8.2 Osnovy PS.

Na daných AM však budou muset být splněny veškeré podmínky na cílové rychlosti služby, dodržení parametrů VHCN, nároky na celistvost sítě a velkoobchodní nabídka.

 

14. Osnova podnikatelského záměru – Kap. 1.5. – Seznam příloh podnikatelského záměru – Jaké konkrétní přílohy se zde mají uvádět? Patří sem i přílohy v rámci projektové studie? 

Podnikatelský záměr musí popisovat s dostatečnou přesvědčivostí všechny významné aspekty projektu (cílů, výstupů, časové, finanční, rizik, zdrojů atd.) a prokázat jeho potřebnost, proveditelnost a udržitelnost.

Doložit je potřeba všechny zásadní skutečnosti, na něž se PZ odvolává a jsou mimo přímou kontrolu žadatele (např. dokument prokazující zajištění externího financování). Tyto doklady je potřeba uvést v přílohách Podnikatelského záměru.

Dokumenty, jež tvoří Projektovou studii se mezi přílohy Podnikatelského záměru neuvádějí.

Položkový rozpočet způsobilých výdajů se všemi přílohami dokládajícími hospodárnost jednotlivých položek (podrobné položkové rozpočty ÚRS, cenové indikativní nabídky apod.) je dle pokynů viz kap. 3.5 PpŽP samostatnou přílohou Žádosti o podporu, nikoliv přílohou Podnikatelského záměru.

 

15. Osnova podnikatelského záměru – Kap. 2.2.6 – Co je konkrétně myšleno principy dalších firemních činností mimo hlavní předmět podnikání (obchod, inovace, investice) a jejich vztah k projektu? 

Žadatel uvede, zda má mimo hlavní předmět podnikání ještě další významné obchodní nebo investiční činnosti, např. výroba nebo výzkum na poli telekomunikačních technologií, stavební činnost, poskytování mobilních telekomunikačních služeb, poskytování cloudových služeb atd. Zvláště je potřeba vyjasnit, které z činností žadatele by mohly mít vztah k projektu, příp. jej ovlivnit – s uvedením pozitivních či negativních vlivů.

Tyto informace mají poskytnout obrázek o rozsahu diverzifikace činností žadatele, příp. i jeho finanční skupiny, a umožní zhodnotit míru horizontální nebo vertikální integrace těchto činností, což je důležité pro podmínky velkoobchodní nabídky.

Je také potřeba poskytnout informace o objemu všech těchto činností, z nichž by bylo patrné, jak významná je pro žadatele, příp. jeho finanční skupinu, činnost, jež se bezprostředně týká žádosti o podporu (poskytování služeb internetu v pevném místě), a to i z pohledu návazností činností a jejich synergií.

Pokud není činnost, jež se bezprostředně týká žádosti o podporu (poskytování služeb internetu v pevném místě) hlavní činností žadatele, je potřeba o této činnosti poskytnout také všechny další informace podle kap. 2.2.

 

16. Projektová studie – Kapitola 5.3 – jakým způsobem popsat a doložit způsob plnění kvalitativních požadavků na podporované sítě? BoR165 neuvádí žádné metody a nástroje, kterými má dojít k ověření plnění kvalitativních parametrů VHCN. Pouze konstatuje, které parametry to jsou.

BEREC Guidelines BoR (20) 165 (dále „Pokyny“) stanovuje podrobné požadavky na způsob ověření splnění kritéria 3 (výkonnostní limit 1).

Přímo u kritéria 3 (výkonnostní limit 1) v odst. 18 těchto Pokynů jsou uvedeny standardy (Y.1540, RFC 2681, RFC 3393). Tyto standardy podrobně specifikují metody měření, jimiž se splnění standardu ověřuje.

Kapitola 5.3 Pokynů dále upřesňuje, že splnění kvalitativních parametrů výkonnostního limitu musí být

  • ověřeno v každém segmentu sítě,
  • prováděno na koncovém bodě sítě,
  • prováděno za obvyklých podmínek v době špičky (v náhodných okamžicích v době špičky),
  • způsobem, který vylučuje vliv omezení CPE.

Je úkolem projektu navrhnout a zrealizovat takové nástroje a postupy, které doloží plnění požadavků na kapacitu sítě pro celou síť.  Tyto mají být popsány právě v kap. 5.3 Projektové studie.

Předpokládáme, že tyto postupy ověřování budou založeny především na

  • informacích o topologii a charakteristikách sítě,
  • na nich založených výpočtech/simulacích pro určení teoretické výkonnosti infrastruktury (QoS-1) pro každý segment sítě,
  • výpisu z monitorovacího systému, který doloží průběžné plnění požadovaných parametrů služeb pro verifikaci QoS-1 v místech, kde je poskytována služba,
  • měření určitého vzorku míst v souladu se standardy a požadavky uvedenými v Pokynech pro získání QoS-2, a to
  • na vybraných místech, kde je služba poskytována,
  • realizací testovací služby na vybraných místech, kde služba není poskytována,
  • přiměřené aplikaci metodického rámce BEREC BoR (21) 82 Guidelines on Geographical surveys of network deployments – Verification of information

Po realizaci projekt tyto údaje doloží.

 

17. Projektová studie – Kapitola 5.3.3 – jakým způsobem doložit způsob ověření, že rychlosti služby (download/upload) uvedené v kap. 1.3 PS jsou skutečně poskytovány na síti pro jednotlivé kategorie oblastí?

Také je úkolem projektu navrhnout a zrealizovat takový systém ověřování, který doloží plnění kvalitativních požadavků na poskytované služby. A popsat jej v kap. 5.3.2 Projektové studie.

Předpokládáme, že tyto postupy by měl být založeny především na

  • výpisu z monitorovacího systému, který doloží průběžné plnění požadovaných parametrů služeb,
  • měření určitého vzorku míst v souladu s Metodikou pro měření a vyhodnocení datových parametrů pevných sítí elektronických komunikací, která je zveřejněna a je ze strany ČTÚ uplatňována v případě kontrolních měření na pevných nebo semi-pevných sítích (referenční metoda), a to na místech, kde je služba poskytována.

Pro nezávislou kontrolu budou obou těchto aspektů (kapacity sítě a kvality služby) bude požadováno:

  • doložit veřejnou nabídku a vzorovou smlouvu s koncovým uživatelem, z nichž bude patrno, že nabízená služba splňuje parametry,
  • předat seznam AM, kde je poskytována služba a o jaké rychlosti,
  • poskytnout výpis z monitorovacího systému,
  • ŘO z nich provede výběr projektů k podrobné verifikaci
  • v rámci podrobné verifikace mohou být zejména prověřeny výpočty/simulace i provedena měření ČTÚ.
  • Pokud příjemce sám poskytuje služby koncovým zákazníkům, smluvně zajistí, že koncoví zákazníci po vyzvání ze strany ŘO zpřístupní koncový bod sítě pro provedení kontrolních měření. Jinak je povinen tuto povinnost přenést na koncové zákazníky prostřednictvím žadatele o přístup na základě podmínek velkoobchodní nabídky.
  • V případě dílčího nesplnění bude příjemce vyzván k nápravě v určené lhůtě.
  • Po zjednání nápravy či uplynutí lhůty pro nápravu ŘO provede druhé ověření.
  • Pokud zde bude negativní výsledek, ŘO přistoupí ke krácení ZV.

 

18. Projektová studie – Kapitola 6.2 – Konkrétní řešení, které umožní jeho síť, zavedenou s využitím veřejné podpory, sdílet s jinými zájemci o poskytování služeb přístupu k internetu v souladu s Příl. 7 Výzvy – Pokyny pro vytvoření a zveřejnění velkoobchodní nabídky. Prosíme o specifikaci, co je konkrétně nezbytné popsat?

Je nezbytné popsat technické řešení, z nějž bude patrné, jak příjemce zajistí naplnění požadavků kladených na VO nabídku dle Přílohy 7 Výzvy a požadavků na dimenzování sítě uvedených v Pravidlech pro žadatele a příjemce.

U dimenzování sítě je zejména vhodné popsat

  • limity, které dané technické řešení má,
  • jak je příjemce připraven monitorovat vývoj zatížení sítě, vývoj poptávky a dalších obtížně predikovatelných parametrů,
  • jakým způsobem je příjemce připraven reagovat na tyto limity a vývoj parametrů tak, aby vždy byly splněny požadavky na kvalitu sítě v každém koncovém bodě, který službu bude chtít využívat.

 

19. Projektová studie – Kapitola 8.1 – mapové podklady – Lze rozdělit mapové podklady na 3 mapy (intravilán s přístupovou sítí, extravilán s přípojnou sítí a mapa s hranicemi ZSJ).

Rozdělení mapových podkladů je možné, pokud splňují uvedené požadavky, a není na úkor srozumitelnosti a přehlednosti.

 

20. Co se stane v případě, že do seznamu adresních míst dané ZSJ budou zahrnuta místa kategorie C bez nároku na ZV z projektu (resp. hrazena z vlastních zdrojů žadatele), která by se z nějakého důvodu nestihla zrealizovat?
  • Ovlivní to nějakým způsobem hodnocení projektu?

Ano, ovlivní. AM, která jsou součástí indikátorů povinných k naplnění (i když jsou financována jen z vlastních zdrojů žadatele), jsou součástí seznamu vybraných AM k pokrytí (vyplněná příloha č. 8) proto spadají do věcného hodnocení projektu. Pokud by se tato AM nestihla realizovat, žadatel by musel podat Žádost o změnu, v rámci které by se přepočetly body věcného hodnocení, přičemž by projekt musel splnit minimální bodovou hranici.

  • Jak by tato situace ovlivnila stav, kdy dojde k překryvu realizovaného ZSJ s jinou žádostí o dotaci, přičemž by byl žadatel bodově zvýhodněn za zařazení kategorie C, kterou by následně nerealizoval?

I u těchto AM financovaných z vlastních zdrojů žadatele se postupuje stejně jako u ostatních AM projektem vybraných k pokrytí. Překryv se obecně řeší dle bodu (5) kapitoly 4.4 PpŽP. Pokud vítězný projekt následně podá Žádost o změnu (ŽoZ) na ponížení AM (potažmo ZSJ), budou mu přepočteny body ve věcném hodnocení a pokud splní minimální bodovou hranici a i po přepočtení zůstane vítězným projektem, bude mu umožněno pokračovat v realizaci projektu bez ponížených AM (potažmo ZSJ). Pokud by po přepočtení bodů projekt nezůstal vítězným projektem, bude umožněno projektu ze zásobníku (původně nevítěznému) realizovat za všech podmínek pro vítězný projekt. A původně vítěznému projektu (po přepočtení již potenciálně nevítěznému) bude umožněno pokračovat v realizaci pouze za podmínky, že očistí projekt o všechny překryvové ZSJ. Pokud by projekt ze zásobníku chtěl realizovat v omezeném rozsahu, bude provedeno i jeho přehodnocení, a bude určen nový vítězný projekt, případně budou moci pokračovat oba projekty, jestliže se již nebudou překrývat v žádné ZSJ.

 

21. Pokud žadatel předloží v rámci jedné NIO dvě žádosti, ze kterých jedna bude pokrývat bílá adresní místa v oblastech A/B a druhá pouze bílá adresní místa SE-A v oblastech C, bude to v souladu s pravidly výzvy?

Toto bude v souladu pouze za předpokladu, že projekty budou představovat fyzicky oddělené části sítě a nebudou využívat podpořené prvky použité v jiném z projektů.

 

22. Jakou projektovou dokumentaci lze zařadit mezi způsobilé výdaje? Co vše zahrnuje „prováděcí projekt“ uvedený v příloze č. 1 Vymezení způsobilých výdajů?

Pojmem „prováděcí projekt” je myšlena jakákoliv projektová činnost ve výstavbě definovaná v § 158 zákona č. 89/2006 Sb., stavební zákon, nebo projektová dokumentace ve smyslu § 157 zákona č. 283/2021 Sb., (nový) stavební zákon, přímo spojená s projektem. Prováděcí projekt může být způsobilým výdajem v případě, že datum uskutečnitelného zdanitelného plnění nastane později než datum podání žádosti o podporu.

 

23. Jak je to s nutností míry pokrytí AM, aby změnila barvu pokrytí ZSJ. U kategorie A a B platí min 40%? U kategorie C prosím kolik?

Podle podmínky stanovené v Příloze 4 Výzvy (dále “PPŽP”) kap. 3.3.3 musí každá ZSJ vybraná projektem k pokrytí “změnit barvu” tj. musí být zajištěno pokrytí adresních míst v ZSJ nad % pokrytí, které odpovídá pokryté ZSJ podle pravidel v kap. 9.3.2. PPŽP podle příslušné kategorie oblasti:

  • U ZSJ kategorie A a B musí dojít k jejímu “přebarvení”, které nastává při pokrytí alespoň 40 % OBAM v ZSJ. Míra pokrytí ZSJ je počítána z počtu projektem pokrývaných OBAM plus počtu již pokrytých OBAM ke všem OBAM v ZSJ.
  • U ZSJ kategorie C je tento požadavek splněn již při pokrytí jednoho SOCAM nebo OVMAM, jelikož tak v dané ZSJ bude (nebo prostřednictvím velkoobchodní nabídky může být) alespoň jedno AM pokryto dvěma poskytovateli.

 

24. Kolik je třeba pokrýt AM, aby bylo v hodnocení u kritéria A1 dosaženo 5 bodů?

U kritéria A1 a), b) platí, že žadatel musí pokrýt vždy alespoň jedno adresní místo (buď OBAM, SOCAM, nebo OVMAM; pokud jsou v dané ZSJ k dispozici pro pokrytí) a to alespoň danou minimální rychlostí dle příslušného bodu kritéria. Zároveň platí, že u vybrané ZSJ kategorie A a B musí dojít k jejímu přebarvení.

U ZSJ kategorie C je pro získání 5 bodů z kritéria A1 c) dostačující pokrýt alespoň jedno adresní místo (buď SOCAM nebo OVMAM; pokud jsou v dané ZSJ k dispozici pro pokrytí) a to alespoň danou minimální rychlostí.

Existence socioekonomického aktéra (SE-A) na SOCAM přitom musí být doložena průzkumem viz bod 6 kap. 9.1.4 Přílohy 4 PPŽP.

Pro získání 5 bodů z kritéria A1 d) platí, že žadatel musí pokrýt většinu OVMAM v každé jedné vybrané ZSJ, nehledě na kategorii A, B či C.

 

25. Lze přípojnou síť sloužící k napojení sítě či úseků sítě budované v rámci projektu realizovat např. pronájmem či obdobným využitím sítě již vybudované v rámci jiné výzvy dotačního programu na vysokorychlostní internet (ať už v majetku stejného či jiného subjektu)?

Existující přípojnou síť, která byla vybudovaná z jiných veřejných (EU) zdrojů, lze využít pro připojení adresních míst prostřednictvím projektem budované distribuční sítě, pokud to není v rozporu s podmínkami výzvy platnými pro vybudování dané původní sítě.

Avšak výdaje na odkup části sítě, či formou IRU, budou v tomto případě nezpůsobilé, jelikož již byla daná síť jednou proplacena z veřejných (EU) zdrojů). Dále je nutné mít na paměti, že využitá přípojná síť musí mít dostatečnou kapacitu pro připojení všech následně vykázaných AM v dané rychlosti, včetně zajištění VO nabídky.

 

26. Nezřídka se stává, že soukromý vlastník pozemku souhlasí s uložením kabelu na pozemek, avšak zřízení věcného břemene / služebnosti odmítá. Zákon pro takový případ připouští možnost uzavřít „jinou smlouvu“. Lze uzavřít např. smlouvu o souhlasu s umístěním stavby?

Pokud bude vyhověno platnému znění zákona a pokud bude platnost a účinnost smlouvy sjednána minimálně na dobu trvání tzv. “udržitelnosti” projektu budovaného s podporou z veřejných zdrojů, bude prokázání vlastnických vztahů akceptovatelné. Nicméně způsobilé mohou být pouze výplaty náhrady za věcná břemena (služebnosti), nikoliv za jinou smlouvu.

 

27. V případě dělby projektu na několik etap, lze soutěžit dodavatele pro jednotlivé etapy? Důvodem úvahy o tom postupu je skutečnost, že dodavatel zpravidla vyžaduje výkaz výměr vycházející ze zpracovaného projektu, ale projekt na všechny části nebude při zahájení první etapy k dispozici. Pokud dodavatel nemá k dispozici konkrétní výkaz výměr a má stanovit závaznou cenu, promítne do ní rizika a cena tak bude vyšší, ač by jinak nemusela.

Při zadávání zakázek musí Žadatel/příjemce dotace postupovat tak, aby nedošlo k účelovému či umělému dělení zakázky. Shodné i obdobné činnosti či nerozdělitelné dodávky, služby, nebo stavební práce realizované v rámci jednoho projektu musí vždy být chápány jako jedna zakázka („princip účelu“) a musí být vysoutěženy jako jeden celek. Realizuje-li jeden dodavatel více zakázek, je na ně zpravidla pohlíženo jako na jednu zakázku. Pokud budete skutečně soutěžit zvlášť dodavatele pro jednotlivé etapy doporučujeme jednotlivé zakázky soutěžit v nadlimitním režimu.

 

28. Pokud je za účelem realizace projektu založena nová dceřiná společnost bez historie, lze dokládat historii firmy, finance a další za mateřskou společnost?

Na základě podmínek uvedených v bodě 6.2.4 v pravém sloupci přílohy č. 4 Pravidla pro žadatele a příjemce toto není možné, jelikož by se jednalo o zcela nově vzniklý subjekt bez právního předchůdce (splnil by tedy bod c).